Na snídani došla po boku Zmijozelského prefekta. Když vstoupila do Velké Síně, všichni na ni zírali. Vlasy měla zastrčené za ušima. Ale stále se tvářila stejně. Zahloubaně, jako by byla duchem mimo, nepřítomná. Posadila se na kraj lavice a před sebe dala jedno jablko. Všichni studenti, co byli v její blízkosti, se snažili odsunout co nejdál. Nevěděli, co by je čekalo a ani to nechtěli zjišťovat.

Raddle se po nich podíval stylem: „Co vám hrabe?" a dál si jich nevšímal.

Celý den pak trávili Edit a Tom spolu. Nebo spíš on za ní stále chodil. Chtěl vědět, co je na ní tak zvláštního. A proč je jiná, každý den byla jiná a jiná. Vrtalo mu to hlavou, cítil, že se něco stane, ale co, to už říct nedokázal.

Poslední hodinu měli formule. A jak čekal, všichni se sunuli co nejdál od Edit. Ta ale byla klidná a nevadilo jí jejich chování. Nejspíš se jim ani nedivila. V blázinci byli taky tací, kteří se jí báli.

"A tady máme slečnu divnou!" ukazovali si na ni její spolužáci. Ona však zůstávala stále klidná, protože opak by byl hrozný. Seděla mlčky v lavici a čekala na zvonění. Ještě několikrát se jí snažili vyprovokovat, ale ona se slovními urážkami vůbec nezabývala.

***

"Jasone, Jasone! Tak ráda tě vidím," zavolalo děvče na chlapce ve stejném věku. To byla Edit, jako ostatní děti se smála a hrála různé hry, změnila se až po první vraždě. Měla sice pár incidentů se zvířaty v psychologické léčebně, ale člověku by nezkřivila ani vlásku.

"Strašně rád tě vidím," zamával chlapec. Pak si vyprávěli.

***

U večeře se zase chování spolužáků vůči zvláštní černovlásce změnilo. Už se jí tolik nebáli, i když respekt z ní měli stále.

Některým také nedocházelo, že ona nestojí o přátelství. Snášela se nejvíc s Jasonem, kamarádem z dětství.

Jako na bývalé škole si i tady v Bradavicích Edit moc neoblíbili. Byla stále sama, často jí byl v patách Tom Rojvol Raddle. Přesto spíš trávila čas sama. Chodila po chodbách a přemýšlela nad svým životem. Nad vším, co ji změnilo.

***

Byly to jedny z prvních prázdnin na kouzelnické škole. Hrozně ji bavila výuka. Dokonce měla hromady kamarádů a kamarádek, kteří ji kdykoli pomohli.

Vše bylo tak skvělé, až málem zapomněla na svoje problémy s magií, která byla do ní vložená. Uměla se úplně ovládat, i když v blázinci by to řekli jinak. Zaručeně by nepotvrdili její vyléčení.

Dva chlapci si utahovali s prváka. Šikanovali ho nejhoršími způsoby, které jejich mozky mohly vymyslet. Skoro nikdo o tom neměl ani páru. Až…