1. září. Ano, to je to opravdu velmi oblíbené datum. Škoda jen, že u mudlů nedosahuje takové oblíbenosti jako u kouzelníků. No, náš příběh začíná na onom slavném nástupišti 9 a 3/4. A tady už přichází na scénu James Potter se svým nerozlučným kamarádem Petrem Pettigrew!
"A nezapomeň si každý den měnit své spodní prádlo!" "Mami před Petrem ne!!" požádal James svou maminku která měla neuvěřitelnou schopnost ztrapnit svého synka v jakékoli společenské situaci. "Už nám to jede Jamesi!" upozornil dosud všemi ignorovaný Petr. "No jasně tak ahoj mami ahoj tati!" řekl v rychlosti James a běžel (s několikakilovými zavazadly to šlo těžko ale budiž) s Petrem do vlaku.
"Hele Petře" řekl James "O co že se nesvezu na tom vozíku až na konec vagónu" "Být tebou bych to nedělal." "Ty nejseš já, Petře budu ti to muset opakovat ještě hodněkrát?" zeptal se James a nečekaje na odpověd si stoupl na vozík s kufry, odrazil se a jel obrovskou rychlostí na druhou stranu vagónu. Chvilku to (z Jamesova pohledu) vypadalo že neuzavřenou sázku vyhraje když vtom se v protisměru vyřítil další černovlasý závodník. "ÁÁÁÁÁÁÁ BUM! KŘACH!".
O šest vteřin předtím
Sirius Black právě nastupoval do vagónu. "Hele!" problesklo mu najednou hlavou. "Tvoje drahá maminka tu není! Proč neudělat něco o čem jsi už 1 celá 45 setin sekundy snil?". Sirius se ušklíbl, stoupl si na vozík s kufry, odrazil se a jel obrovskou rychlostí na druhou stranu vagónu. Chvilku to (ze Siriova pohledu) vypadalo, že se na cestě nevyskytnou žádné překážky, když vtom se v protisměru vyřítil další černovlasý závodník. "ÁÁÁÁÁÁÁ BUM! KŘACH!".
Hmmm ... taky máte pocit že jste části minulého odstavce už někdy četli? Já tedy ano.
"Aůů ... Co to děláš?" optal se James. "Chceš mi rozbít hlavu?". "Cože"? bránil se Sirius "To ty jsi málem rozbil hlavu mě!" "Promiňte chlapci" řekl třetí hlas "Buďte rádi že vám za tuhle lumpárnu nerozbiju hlavu oběma!". Hlas patřil průvodčímu. "Chcete snad abych vás vykázal z tohoto vlaku?"
Sirius a James vychrili na průvodčího dávku omluv typu "Omlouváme se" a "Už se to nikdy nebude opakovat". Zjevně spokojený průvodčí odkráčel pryč počemž následovalo asi třiadvacetisekundové ticho počemž ze sebe James vysoukal: "EEE ... Já jsem James." "Hm já jsem Sirius." "Já jsem Petr!" ozval se opět Petr. "Ty buď zticha tebe se nikdo neptal!" okřikli ho téměř zároveň James a Sirius. "Co kdyby jsme šli třeba do tohohle kupé?" ozval se Sirius. "Je úplně prázdné!" "Hm tak fajn!" odpověděl James, který byl ještě trochu v šoku. Tak si všichni nějak posedali do kupé když vtom Jamese něco zaujalo. "Hele, Sirie, od čeho máš ty jizvy na tváři?".
"Tohle?" zeptal se Sirius a obrátil pohled směrem k velké jizvě na tváři. "Á to moje drahá maminka!" "Tvoje 'drahá maminka'??" podivil se James. "To tě jako řeže takhle silně?" "No dalo se to docela vydržet než přešla z bičů na řetězy." řekl Sirius. "Jsem rád že jsem od ní vypadl. Když mě nebije tak mě poučuje: Pamatuj si že mudlovští šmejdi jsou humus! A co se má dělat s humusem?? Zbavit se ho! Spálit, roztrhat, rozdrtit, zahodit!" dokončil Sirius. "Hm tak to má tvoje maminka asi hodně ráda kouzelníky z mudlovských rodin!" poznamenal ironicky James. "Hm ta je má opravdu hodně ráda." přisvědčil opět ironicky Sirius. "Kdyby jí v tom nebránily zákony proměnila by je všechny v košťata!".
Takhle si povídali celou cestu. Rozšířili diskuzi ze Siriovi maminky až na nynější politiku, jaká košťata jsou nejrychlejší až po Petrovi páchnoucí nohy. Doufám že vás první kapitola zaujala, počkejte si na další. Snape, Remus a Lily na scénu teprve přijdou.
Na viděnou!