Jak dávno znám ta ústa zmijí,

krutý jed já ochutnal sám,

když jsem vám své jméno dal,

do náručí vás vzal.

Stál před zamřížovanými dveřmi malé, temné místnosti a pozoroval postavu za nimi. Před několika okamžiky nad ní byl vyřčen ortel a teď čekala, až si pro ni přijdou.

Kdysi ho zradila. A díky němu teď bude potrestána. Vybavilo se mu, jak odcházela ze soudní síně, hrdá a se vztyčenou hlavou, ani náznak slabosti.

Sám pořádně nevěděl, proč sem vlastně chodil. Co si od toho sliboval? Procházel chodbou sem a tam. Zastavil se. Ucítil na sobě její upřený pohled.

Otočil se a pohlédl jí do očí. Byla v nich nenávist. Ale zároveň i něco jiného. Něco, co u ní viděl jen jednou. Kdysi dávno.

Mé hříchy vzápětí ať smyjí

andělé, svou cestu k nim znám,

v kláštera stínu najdu kout,

přestanu plány hrůzné kout.

Naposled žádám, nech mě jít.

Odvrátil zrak. Ty chvíle byly dávno pryč, ona si zvolila jinou cestu. Nyní stáli na opačných stranách. To, co je spojovalo, vyhaslo. Všiml si, že se přiblížila ke dveřím.

Nadechl se, jakoby chtěl něco říct, ale pak se zarazil. Na co slova? Co by jí teď asi měl říkat? Vše bylo jasné. Nebude to dlouho trvat, a zmizí navždy.

Já průchod právu dám.

Máš důvod mstít se sám.

A já to vím, že zbývá slůvek pár.

Znovu si vybavoval vzpomínky pohřbené na dně mysli. Minulost, na kterou si přál zapomenout, jakoby nikdy neexistovala. Ale teď, když je dělila jen železná mříž, se ztracené okamžiky znovu vracely.

Dávnou chvíli zpátky vzít,

být zas blízko sebe a čas na lásku mít.

Čas už nelze vrátit. Ticho bylo přerušeno dunivými ozvěnami kroků. Z chodby se vynořili dva muži. Odemkli mříže a tři osoby opouštěly místnost.

Mlčky stál a sledoval, jak jí odvádějí pryč. Jejich pohledy se naposledy setkaly. V tom jejím byla důstojnost a pohrdání, jeho byl jako kamenná maska.

Pozoroval tři postavy tak dlouho, dokud nezmizely v rohu chodby. Neměl by tu otálet. Konečně dostane vyznamenání, po kterém tak prahl. Pomohl chytit nebezpečného zločince a pomstil se. Tak proč by si tedy přál aby vše bylo jinak?

Jen tak mávnout, znovu získat málo dnů

zvrátit vůli nebe a tíhu zákonů.