„Moc pěkný kousek, Johne!“
Dva muži s puškami na ramenou si navzájem gratulovali. Z mrtvoly u jejich nohou se ještě kouřilo. Menší z obou mužů pohlédl do dáli a zastínil si dlaní oči.
„Vidíš tu zříceninu? Ani jsem nevěděl, že tu nějaký hrad kdy byl.“
„Je to divokej kraj. Pořádat hony se tu nesmí.“
„Ani se nedivím. Ale vysoká je tu dobrá. Čtrnácterák, jestli se nemýlím…“
„Dvanácterák,“ opravil ho John s pokrčením ramen, „ale krásnej. Bude se v pracovně vyjímat.“
Nedaleko od nich bloudil lesem černý pes, šílející zoufalstvím. Slyšel ránu a tušil, co znamená. Neměli jsme chodit tak daleko…