Hermiona seděla ve stínu rozložitého dubu a poočku sledovala olbřímí oliheň, jak se líně převaluje na mělčině rozlehlého bradavického jezera. Když zaslechla podezřele známý bzučivý zvuk, potměšile se pousmála a pletací jehlice vyměnila za hůlku. Zrak jí padl na větev vysoko nad její hlavou.
Divoce mávla rukou, jako by kolem ní prolétl sršeň. Z hůlky jí vystřelil stříbrný paprsek a neomylně zasáhl svůj cíl.
Pohled jí sklouzl na hromadu banánově žlutého šatstva ležícího ve stínu nedalekého hlohového keře. V hábitu sebou bezmocně zmítal jakýsi tvor, připomínající spíš mastný černý flek. Hermiona vítězoslavně pozvedla očarovanou sklenici.
„Já ti dám pruhovanou veverku…“
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 772 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ