Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 770 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Záhadná nemoc od HaRoHe
[Komentáře - 4] Tisk
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
Generace Jamese Pottera

,,To se mi nějak nechce líbit,“ protrhl ticho James a podíval se Siriusovi do očí.
,,A co?“ zajímal se Tichošlápek.
,,Tam to,“ řekl James a ukázal ke křeslu, ve které seděla Lily Evansová a špatně skrývala svůj dusivý kašel. Schovávala se za učebnici, kterou právě četla a zkoušela se propadnout hlouběji do země.
,,Teď musíš pokusit štěstí,“ povzbudil ho Sirius. ,,Zvedni svůj líný zadek a jdi za ní.“
,,Fakt mám?“ zeptal se pochybovačně Dvanácterák.
,,Jen mazej!!“
,,No dobře,“ povolil James a váhavě zamířil k Lily. ,,Není ti něco Evansová?“ optal se, když přišel až k ní. Překvapeně k němu zvedla oči, ale když zjistila s kým má tu čest, její výraz ztvrdl.
,,Nic, co by tě muselo zajímat, Pot - ,“ nestihla doříct, protože se znovu rozkašlala.
,,Opravdu?“
,,Vypadni a nestarej se!“ křikla Lily, až se po nich někteří otočili.
,,To mi moc nevyšlo, Tichošlápku,“ řekl smutně James, když si sedal zpátky do křesla.
,,Budeš mít i jinou příležitost, neboj,“ utěšoval ho Sirius a poplácal ho po rameni. ,,Jen musíš počkat.“


,,Slečno Evansová, měla byste jít na ošetřovnu, kašlete už víc než týden,“ ozvala se McGonagallová v hodině přeměňování. ,,Zachází to do extrému, vždyť už se skoro dusíte.“
,,Dobře paní profesorko, zajdu tam jen co skončí hodina,“ odpověděla Lily. Najednou někdo vyprskl smíchy.
,,Pane Blacku, můžete se prosím uklidnit?!“ McGonagallová se přiblížila k lavici, ve které seděl i s Jamesem. ,,Myslím, že máte na pana Pottera špatný vliv. Přesedněte si, prosím do první lavice ke slečně Evansové,“ řekla mu a vrátila se ke katedře.
,,Ale paní profesorko!“ vyjekla Lily. ,,Já ho tady nechci!“
,,Slečno, já tady zodpovídám za klid a pořádek a proto tedy nemůžu nechat pana Blacka sedět s panem Potterem, protože se věčně baví a nedávají pozor.“
,,Vždyť je tady spousta jiných volných míst!“ namítla chabě Lily.
,,Být vámi, slečno Evansová, moc bych nemluvila, ať nám tady do konce roku vydržíte.“ McGonagallová stáhla rty do úzké čárky. Sirius, který se zrovna neochotně přiloudal na své nové místo, měl co dělat, aby nerozesmál nahlas.
,,Tak dost!“ vykřikla profesorka a bouchla pěstí do stolu.,,Odebírám Nebelvíru pět bodů za vaše neslušné chování! A jestli se okamžitě neuklidníte, bude to dalších deset, pamatujte si to Blacku!“ dořekla a znovu začala vysvětlovat nové učivo.
,,Patří ti to!“ zasyčela na Siriuse Lily, když se k nim McGonagallová otočila zády. Sirius se jen ušklíbl a soustředěně psal něco na pergamen. Potom mávl hůlkou a pergamen zmizel. Lily zalapala po dechu. Tohle bylo složité kouzlo, které ledakdo svede.
Zazvonilo na konec hodiny. Lily se zvedla a šla ven. James se potichu vydal za ní. Zbytek třídy si ještě balil věci, takže si jich nikdo nevšímal. Jen člověk v první lavici se spokojeně usmíval.
James se opatrně rozhlédl. Viděl, jak jde Lily po schodech nahoru. Zdálo se mu to divné, vždyť ošetřovna je o patro níž! Vytáhl z brašny neviditelný plášť a přehodil ho přes sebe.
,Ona se chce fakt vyvlíknout,‘ pomyslel si,když mířila dále nahoru a on za ní. Ona, slečna dokonalá neposlechne profesorku. ,,To je síla,“ zašeptal.
V šestém patře se zase rozkašlala. Jamesovi to dralo uši, kdyby mohl, hned by se k ní rozběhl. Podíval se za sebe, jestli je někdo nesleduje a vrátil se pohledem k Lily.
Stalo se něco neočekávaného. Lily se zrovna blížila k dalšímu schodišti, když tu se znovu ozval její kašel a ona se sesunula k zemi.
Dvanácterák strnul. Chvíli na ni zíral, ale pak se vzpamatoval. Strhl ze sebe neviditelný plášť a nacpal ho zpátky do tašky. Rozběhl se k Lily. Byla v bezvědomí.
Opatrně ji vzal do náruče a chtěl se vydat na ošetřovnu. Náhle se zarazil. Ošetřovna je o pět pater níž, ale o jedno víš je…………
,,Komnata nejvyšší potřeby!“ vyhrkl a zamířil tím směrem.
,,Potřebuji uzdravit svou spolužačku, ale prosím rychle,“ šeptal zoufale, když došel k holé zdi v sedmém patře. V dálce slyšel hlasy ostatních spolužáků, takže potřeboval ty dveře co nejrychleji.
,,Výborně,“ zajásal, když se před ním objevily. Namáhavě je otevřel a vešel. V místnosti stály police s různými lektvary a mastmi. Zmateně se rozhlížel. Kam ji má položit?
Najednou se objevila velká postel s nebesy. James si oddychl, Lily nebyla zrovna lehká. Položil ji na hedvábné povlečení a vzal jí z ramena tašku. Na chvíli se zarazil, ale potom jí přece jenom sundal hábit a přikryl ji peřinou až pod bradu.
Tohle zvládl celkem dobře. Zamířil tedy k policím s lektvary.Bral všechny do ruky a prohlížel si jejich názvy. Vůbec se v tom nevyznal.
,Potřeboval bych poradit.‘ Jen na to pomyslel, objevil se na nejbližší prázdném místě popsaný pergamen. James ho vzal do roky a začal číst:
Bezvědomí: Heleneoxus
Kašel: Isemux
Popenda
Elektesa *

,,Accio Heleneoxus,“ pronesl a zamával hůlkou, poté co pergamen vrátil zpátky. Zčistajasna na něho letěla lahvička s lektvarem. Snažil se ji chytit, ale proklouzla mu mezi prsty.
,,Ty jsi ale nemehlo, Pottere,“ ozvalo se a James, který se zrovna chystal střepy uklidit, se zarazil. Prudkým pohybem se otočil a uviděl, že Lily sedí a upřeně se na něj dívá.
,,Lily, ty jsi se už probrala?“ zeptal se a ruka se mu automaticky zvedla, aby si prohrábl vlasy. Na poslední chvíli si vzpomněl, že to Lily nesnáší, a tak to zamaskoval tím, že se začal škrábat na krku.
,,Vidíš, ne?“ odsekla a začala se rozhlížet. ,,Kde to vlastně jsme?“
,,V komnatě nejvyšší potřeby,“ odpověděl bleskurychle James. ,,Našel jsem tě na chodbě v bezvědomí a ošetřovna byla daleko, takže jsem tě zanesl sem.“
,,Chtěl si mě zase obtěžovat?“ zajímala se kysele.
,,Ne,“ James sklopil hlavu a zadíval se do země. ,,Já jsem ti chtěl jen pomoci. Accio Isemux,“ zvolal a zvedl hlavu. Tentokrát lahvičku chytil. ,,Na,“ vrazil ji Lily do ruky. ,,Po tomhle bys měla přestat kašlat a možná ti to pomůže víc než já,“ dořekl naštvaně a práskl za sebou dveřmi, které vedly do dalšího pokoje.
,,Jamesi, počkej!“ vykřikla Lily, ale potom to vzdala. Věděla, že když se urazí, rozumně si s ním nepromluví. Bezmyšlenkovitě se napila lektvaru a otřásla se. Byl odporný jako vždy, když musela na ošetřovnu. Zavřela oči a s velkou nechutí ho vypila do dna. Prázdnou lahvičku položila na noční stolek. Lehla si na postel a začala přemýšlet.
Potter se jí líbil, tak komu by se nelíbil. Má ráda jeho vlasy, černé jako uhel, jen by se mohl občas učesat. Když na ni pohlédl svýma oříškovýma očima, podlamovaly se jí kolena a točila hlava. Nikdy to nedala najevo, zastírala to předstíranou nenávistí.
Ještě tady byla jedna věc, se kterou se nikomu nesvěřila. Ona, Lily Evansová, milovala Jamese Pottera z celého srdce. Kdyby se jí na toto kdokoliv zeptal, zapřela by.
Tyto myšlenky ji samovolně postavily na nohy a dovedly ke dveřím druhého pokoje. Probrala se, až když je otevřela.
James seděl v křesle a zíral do krbu. Lily překvapilo, že se mu po tvářích koulejí slzy.
,,Pot-, Jamesi?“ Lily se rychle opravila, protože jí nepřipadalo moc vhodné v této chvíli oslovovat příjmením. Dvanácterák se na ni podíval a rychle si utřel slzy.
,,Co chceš?“ utrhl se na ni. Lily si všimla, že se snaží schovat nějakou láhev.
,,Přišla jsem se ti omluvit,“ začala mluvit a přistoupila k němu blíž. James zalapal po dechu.
,,Cože?“ vyhrkl a nespouštěl z ní oči.
,,Chovala jsem se hrozně, odpustíš mi to?“ zeptala se a sklopila hlavu.
,,Odkdy mi říkáš jménem?“ divil se James a dále si ji pozorně prohlížel.
,,Tak odpustíš mi?“ naléhala dál a jeho otázku přešla bez povšimnutí.
,,Když chceš,“ připustil James, ale byl rád. Pomalu vstal.
,,Opravdu?“ rozzářila se Lily . ,,Já tě mám tak ráda!“ vrhla se mu kolem krku. James nic takového nečekal.
O pár vteřin později si Lily uvědomila, co vlastně řekla a udělala. Rychle od něj odskočila.
,,Já, to-to ne, ale ne!“ rozplakala se a svezla se na zem. James k ní hned přiskočil.
,,Co se děje?“ ptal se.
,,Hnusím se sama sobě!“ vykřikla mezi vzlyky. ,,Celých sedm let jsem předstírala nenávist a teď se ti vrhnu kolem krku! Jsem hnusná potvora! Když jsem uviděla jak se kvůli mně trápíš, všechno na mě dolehlo!“ Čekala všechno, facky, nadávky, když mu tak moc ublížila a trápila ho. Překvapilo ji, že ji objal, ale nakonec se mu schoulila v náruči.
James ji jemně pohladil po vlasech. To, k čemu se tady přiznala, ho nutilo k úsměvu. Vždyť ona ho má ráda už hodně dlouhou dobu. V to nikdy nedoufal.
,,Jamesi?“ ozvalo se. Otočil se na Lily, která měla hlavu opřenou o jeho rameno a mile se na něho usmívala. Pomalu ji políbil.


,,Tak co?“ zeptal se Sirius, když James přišel do společenské místnosti. Ten jen pokrčil rameny, zatvářil se nešťastně a odešel do ložnice. Tichošlápek za ním nešel, protože si myslel, že potřebuje být sám.
Jen za sebou Dvanácterák zavřel dveře od ložnice, rozesmál se. Dopadlo to přesně tak, jak to s Lily naplánovali. On měl dělat nešťastného, ona pořád stejnou.
Lehl si na postel a zíral do stropu. Byl neskonale šťastný, že má Lily pro sebe. Vzpomínal na polibky, které mu dala za ty dvě hodiny, co byli spolu. Lily taky po lektvaru přestala kašlat, což byl jeho další úspěch.
,,Dvanácteráku?“ uslyšel ode dveří Siriusův hlas. Okamžitě se přestal šťastně usmívat a nasadil utrápený výraz. ,,Jdeš na večeři?“
,,Tak jo,“ zamumlal a ledabyle se zvedl z postele. Sirius si ho starostlivě prohlížel.
Když dorazili do Velké síně, Lily už seděla u Nebelvírského stolu. Zvedla oči od svého talíře a podívala se na Jamese. Ten se musel hodně přemáhat, aby se k ní nerozběhl a nepolíbil ji. Jen se nepatrně pousmál a kývl hlavou na znamení, že můžou začít jejich naplánovanou hru.
Lily se ihned naklonila ke svým potrhlým kamarádkám a něco jim pošeptala. Všechny vyprskly smíchy. Sirius si toho všiml a hodil po Lily vražedný pohled, ale ona na něj jen vyplázla jazyk.
Tichošlápek překvapeně zamrkal. Tohle od slušňačky Evansové nečekal. Pohlédl na Jamese, který v sobě dusil smích. Sirius si ale ničeho nevšiml.
,,Kde je Remus a Petr?“ zeptal se James, když se uklidnil tak, aby mohl zase normálně mluvit.
,,Nevím,“ odvětil Sirius a stále zlostně zahlížel na Lily. ,,A hele Jamesi, nerad se tě ptám, ale ta Evansová ti dala asi hodně zabrat, co?“ James přikývl a zatvářil se ještě nešťastněji.
,,Ale nechej to plavat,“ řekl v zápětí, když viděl, že se Sirius zvedá ze židle. ,,Já toho taky nechám a všechno se vrátí do normálu.“


,,Slečno Evansová, můžete mi vysvětlit, proč jste nebyla včera na ošetřovně?“ James zvedl hlavu od domácího úkolu, který si v přeměňování spěšně dodělával. McGonagallová si Lily měřila přísným pohledem, který mluvil za vše.
,,No, já – mě to přešlo,“ vykoktala Lily a vyděšeně se ohlédla na Jamese. Ten však pokrčil rameny.
,,Co tak najednou?“ zajímala se dál profesorka. ,, Ještě včera jste nám tady umírala a teď z vás přímo vyzařuje dobrá nálada.“ Lily začala střídavě rudnout a blednout.
Sirius se vedle ní poťouchle chechtal. Ohlédl se na Jamese, chtěl vědět, co na to říká a zjistil, že se Dvanácterák mračí na McGonagallovou a zároveň Lily povzbuzuje pohledem.
V tu ránu mu to všechno došlo. Včerejší dvě hodiny, v kterých nebyl James k nalezení, strávil určitě s Lily. Sehnal pro ní lektvar a ona přestala kašlat! Ale k čemu to včerejší divadélko?
Paní profesorko!“ přihlásil se. ,,Já vím, proč Evansová přestala kašlat!“ prohlásil a Lily i James se na něho překvapeně podívali.
,,Opravdu?“ podivila se McGonagallová . ,,Tak nám to teda řekněte, pane Blacku!“ vyzvala ho.
,,Všichni víme, že je dobrá v lektvarech,“ rozpovídal se a otočil se na třídu. Nenápadně mrkl na Jamese, který hned pochopil. ,,Takže zbytek je velmi prostý. Našla si přísady, celý týden trvalo než se lektvar uvařil, a tak ho vypila teprve včera. Nemám pravdu?“ obrátil se na Lily, která jenom přikývla. Byla ráda, že ji z toho někdo vysekal.
,,Víte, jak by to mohlo dopadnout, kdybyste ten lektvar uvařila špatně? Za vaši neuváženost odebírám Nebelvíru deset bodů,“ řekla McGonagallová a už se k té věci nevracela.


,,Proč takové tajnosti?“ zeptal se Sirius Jamese po hodině.
,,Byli jsme s Lily zvědaví, kdo na to přijde jako první,“ odpověděl James a chytl Lily za ruku. ,,Teď už si spokojený?“
,,Velmi,“ usmál se Sirius. ,,Konečně si se přestal trápit. Měl bych vás nechat o samotě. A ještě něco, ten kašel jsem na tebe Lily seslal já. Podle mě to už byl jediný způsob, jak tě přimět, aby sis konečně pořádně všimla Jamese,“ dořekl a utekl před letící dlaní.
,,To byl ale podfuk,“ ozvala se Lily, když vyšli na pozemky.
,,Ale dal nás dohromady,“ namítl James a zastavil se na břehu jezera. Tam se jejich rty spojily v jedny.



* Vymyšlené názvy lektvarů





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.