Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 773 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Čistící lektvar od Blanch
[Komentáře - 8] Tisk
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
...

„Zase trpíš nevyléčitelnou chytritýdou, Pottere?“ Snape ke své smůle uzmul ve třídě poslední volné místo, a to bylo k jeho, a nejen jeho, nevoli hned vedle Pottera a Blacka. Hodinu co hodinu Přeměňování do něj oba dva ryli, bylo to na denním pořádku, a to nejen v hodinách Přeměňování.

„Jasně, Snape. Doktoři mi dávají jenom čtvrt roku, než tě zabiju!“ Zavrčel na oplátku Potter.

„Ty jeden skrčku..já tě..“

„Nechte toho, vy dva!“ To už se na ně obrátila Lily Evansová sedící lavici před tím pitomým Jamesem Potterem, což ji taky moc netěšilo, „Někdo tady chce taky dávat pozor, ale nejde to, když furt hulákáte!“

„Kliid, Evansová!“

„Ty se do toho nešťourej hnusná mudlovská šmejdko!“ Zasyčel Snape.

James instinktivně vytáhl hůlku: „To odvoláš ty prevíte zavšivenej, umaštěnej!“ A zamířil přímo na Snapea.

„Nech toho, ty nejsi o nic lepší. Proč se po něm musíš pořád vozit?“

„Neboj Evansová, už to bude. Zaplatil jsem si jenom hodinu. Navíc mu blbne převodovka..je nějak ..až příliš namaštěná!“

„Dost, Pottere. Jsi ubožák, víš to?“

„Taky tě miluji, Evansová!“

„Vždycky musíš mít poslední slovo?“

„Ne vždycky, schválně, něco řekni a běž pryč,“ usmál se škodolibě James.

„Jsi vážně vtipný, Pottere.“

„Já vím!“

„Zase si to udělal!“

„Co?“

„No tohle!“

„To se nepočítá!“

„Si nemožný!“

„Jsem nemožný?“

„Jo, sklapni a už buď zticha, chci se učit!“

„Dobře!“

„Ani slovo, Pottere!“ Spřáhla ho tím nejnaštvanějším pohledem, který Lily Evansová dokázala.

„Bez problému!“

„To nemá cenu!“

„Má..“

„Pottere!“ Lily zakřičela o něco víc, než měla původně v plánu, a ke své smůle jí profesorka McGonagallová slyšela.

 

„Evansová, Pottere, co to má znamenat?“ Profesorka si to namířila přímo k nim.

„Škádlí se jako kočka s myší!“ Ozvalo se odněkud z vedlejší lavice..

„Tady se teď nejedná o tebe,“ zašeptal Tichošlápek směrem k Červíčkovi a oba se rozesmáli.

„Můžete mi to vysvětlit? Já se snažím učit, pokud jste si nevšimli. U vás, slečno Evansová, mě to opravdu překvapuje, taková pilná dívka, myslela jsem, že se chcete něco nového dozvědět..“

„..to ano, ale..“

„..oběma vám uděluji školní trest. Dnes v sedm hodin. Přijdete ke mně do kabinetu.“

„Ano, paní profesorko,“ sklopila Lily smutně oči. Ještě nikdy si od nikoho nevysloužila školní trest. Tohle bylo poprvé..a vinou toho zatraceného magora Pottera.

„To je tvoje vina!“ Sykla jeho směrem a otočila se.

„Jo, dneska je opravdu hezky!“ Zareagoval se smíchem James.

 

Sirius mu tiše pod lavicí pogratuloval. „A máš ji tam, kde ji chceš mít.“

„Že to ale nedalo moc velkou práci, co, Tichošlápku?“

„A teď to neposer, Dvanácteráku!“

<center>***</center>

James čekal připravený ve společenské místnosti a čekal na Lily, se kterou měli dorazit současně.

Zrovna otvorem Buclaté dámy vstoupil Sirius a držel se rukou za oko. Zamířil rovnou k Jamesovi.

„Promiň, můžeš mi pomoct? Něco mi spadlo do oka..“

„Smetí?“ Otázal se Dvanácterák.

„Prst.“

James se začal usmívat. „A jak se ti tam dostal?“

„Dírou ve zdi,“ zkonstatoval suše Tichošlápek.

„Jakou dírou?“ Podivil se obrýlený chlapec.

„Tou, do které jsem se díval.“ Vzdychl Sirius.

James vyprsknul smíchy a sesul se na křeslo. „Dívčí sprchy?“ Otázal se správně. Sirius přikývnul.

 

V té chvíli ale zrovna ze schodů scházela Lily. James znovu vyskočil na nohy připraven nastrčit ji své rámě, i když si mohl být stejně jistý, že ho nepřijme.

<center>***</center>

Bylo po sedmé hodině. McGonagallová nikdy nebyla originální. Vždycky vymýšlela stejné tresty a Jamese už popravdě štvalo leštit neustále dokola svůj pohár, který každým rokem získával ve famfrpálu. Dnes ale tu výhodu chtěl ponechat své kolegyni, aby se také mohla pokochat tím, jakou skvělou osobu má vlastně vedle sebe.

James záměrně poslední pohár nechal na ní. Byl to právě ten jeho.

Vzala ho do rukou a sjela ho pohledem, který Jamese zrovna nepotěšil. „To si udělal schválně!“

„Co?“ Zeptal se svatouškovsky nebelvírský chytač.

Lily nereagovala. Místo toho vzala hadr a nabrala obrovskou hroudu čistícího přípravku a kydla ho přímo na místo, kde bylo vyryto Jamesovo jméno.

„Au, to zabolelo,“ pozoroval ji.

Lily ho sjela nasupeným pohledem. „Nejraději bych ti to mrskla do ksichtu, Pottere.“

„Jen do toho, Evansová,“ culil se James.

 

Zřejmě to raději neměl říkat, protože Lily ho vzala za slovo a hromada čistícího lektvaru mu přistála na brýlích.

James zkoprněl. Chvíli uvažoval nad tím, jestli se mu to zdá, nebo jestli to správňácká Lily Evansová opravdu udělala. Začal si to svinstvo z brýlí stírat. Lily se začala strašně smát. Ale smích jí dlouho nevydržel, poněvadž James vzal nášup i ze své plechovky a ránu jí oplatil. Teď se na oplátku smál on. Trocha čistícího přípravku Lily uvázla ve vlasech.

Lily se pohoršeně zasekla a otevřela ústa. Zato James se výborně bavil.

„No počkej!“ Lily se začala smát. Zvedla se ze země a veškerý obsah, který ještě v nádobě byl, vyvrátila na Jamese. Tohle nečekal. Vůbec nečekal, že bude pomstychtivá, ale víc ho zarazilo, že se přitom ještě smála a vůbec se neurazila.

James se otřepal. „Tak tohle chce odplatu!“ Zazubil se.

„Ne,“ Lily se zeširoka usmívala a krok po kroku couvala dozadu, aby byla od Jamese co nejdál.

James sebral vlastní nádobku s lektvarem a začal ji honit. Zezačátku Lily prchala úspěšně, ale James ne nadarmo byl nebelvírským chytačem a vlastně nejlepším chytačem na celé škole za několik desítek posledních let. Po chvíli ji měl ve svých spárech a obsah nádoby vychrstnul na Lily. Která se sesula k rohu a vyděšeně se krčila.

Její reakce ho ale překvapila. Ona se začala smát. Smát!!

Rukama si utřela obličej a po tvářích ji začaly stékat slzy smíchu. „Teď se oba dva nemusíme měsíc mýt, poněvadž tenhle lektvar má fakt říz! Budu se blýskat až do Vánoc.“

James se rozesmál. Měla pravdu. Ještě, že to byl aspoň čistící lektvar a ne nějaký blivajz, který by měl opačný účinek.

„Ty si fakt číslo, Jamesi!“ To bylo poprvé za celou dobu, co mu řekla křestním jménem.

„Jen když jsem počítaný. Vlastně jako chytač jsem naprosto nevypočitatelný, nikdy nevíš, co máš ode mě čekat.

„To ne,“ ještě stále se usmívala. Jamesovi se z toho podlamovala kolena. Moc jí to slušelo, i když měla na sobě hromadu toho ne zrovna hezky vypadajícího svinstva. Slepovalo jí to vlasy a hábit měla celý od toho. Propíchl ji pohledem a kupodivu se neodtrhla. Upřímně si hleděli do očí, načež ale nakonec uhnula. „Ehm,“ stočila pohled na podlahu, „udělali jsme tu pěkný bordel.“ Zatajovala další vlnu smíchu. „To bude pěkná metelice, až přijde McGonagallová. Kdyby nám aspoň Filch nesebral ty hůlky!“

„On nám je bere vždycky,“ dodal James.

„Aha, no, zřejmě máš více zkušeností se školními tresty. Že se vůbec divím.“

„No, vítej v mém světě, Lily Evansová.“

 

Lily ale udělala něco, co by ho ani v nejtajnějších snech nikdy nenapadlo. Přistoupila k němu blíž. Očima mu stále propichovala ty jeho a usmívala se jako dravá kočka. James se nestačil divit. Lily přistoupila až přímo k němu a věnovala mu něžný polibek. Polibek, který by se mohl rovnat otření motýlími křídly. Tak byl něžný… a upřímný. Než však stačila dokončit to, co načala, do místnosti se jako fúrie přiřítila profesorka Přeměňování, Minerva McGonagallová.

Oba dva od sebe odskočili, načež sklouzli pohledy na sebe, na své oblečení, hned na to okolo sebe a konečně ho stočili studem k zemi.

„To se mi snad zdá!“ Zvýšila profesorka hystericky hlas. „Vás dva nemůže člověk nikdy nechat o samotě!“ Zhodnotila situaci. „Pulírexo!“ Převrátila zrak zpátky na ty dva. „Padejte, dneska už vás nechci vidět. Buďte rádi, že z toho nekouká další školní trest. Byla bych sama proti sobě, kdybyste mi tohle udělali znovu.“

James si byl jistý, že na Lilyně tváři spatřil malinký škodolibý úsměv.

 

Beze slov se oba vytratili z dohledu. Školník Filch jim na chodbě vrátil jejich hůlky. Rozběhli se co nejrychleji, aby už byli co nejdál.

 

Před obrazem Buclaté dámy Lily Jamesovi věnovala ještě jedno malé políbení na tvář. Mile se usmála a zmizela v otvoru. James se jí snažil dohonit, ale už byla na schodech směřujících do dívčích komnat.

 

„Hej, Evansová!“ Zavolal ještě.

Lily vykoukla.

„Máš rozepnutý hábit!“

„Kde??“ Prohlídla sama sebe od pat až ke krku, ale ničeho si nevšimla.

„U mě v komnatě, za pět minut!“ Škodolibě se usmál a mrknul na ni.

Lily ho chvilku propalovala pohledem, ale nakonec se zeširoka zazubila.

Nebylo nutné cokoliv říkat, bylo jasné, že mezi Jamesem Potterem a Lily Evansovou teď začala nová éra.





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.