Nebelvírskou místností se rozléhala hudba řvoucí z rádia, všude po zemi, stolech i křeslech se váleli podnapilí studenti a spousta prázdných a poloprázdných lahví. Všichni se dobře bavili a smáli se. Když se z „repráků“ rozezněla jedna zvlášť oblíbená píseň, všichni zavýskli a dali se do tancování.

„Holky! Udělejte nám tady některá striptýz! Nebo všecky najednou!“ řval z plných plic některý z menších studentů. Holky se mu akorát vysmály, že ať si ho udělá nejdřív sám, a pak o tom možná budou uvažovat.

„Tak jo! Já první, ale pak si můžu vybrat, koho chci,“ oči se mu leskly alkoholem a vrávoravě se vyšplhal na stůl. Tancovat skoro neuměl, ale svršky odhazoval rychle. Studenti se nahrnuli kolem stolu, aby dobře viděli a smáli se mu. Když si začal košili protahovat tam a zpátky mezi nohama, vyvolal další salvu veselí.

Hermiona v krátké džínové sukni a černém topu se jen tak lehce pro sebe usmívala a říkala si, že za pár let z tohohle kluka možná bude docela kus. Hezký je, tělo mu zmužní a pohyby má už teď zajímavé. Trochu tréninku a bude z něj i dobrý milenec. Před očima se jí nechtěně mihnul obraz Draca Malfoye v rozhalené košili, jak se líbá s nějakou šesťačkou na chodbě. Den před tím na něj náhodou narazila, ale naštěstí ji neviděl. Tělo má dobré, to musela Hermiona uznat a docela by to s ním i chtěla zkusit. Asi bude v posteli opravdu za něco stát.

To už se na stůl začala s ochotnou pomocí kluků drápat nějaká vyvinutá blondýnka, nejspíš z ročníku toho striptéra. Hermiona ji chvíli zálibně pozorovala – vždycky se ráda podívala na pěknou holku – a pak si řekla, že tohle nemá smysl. Popadla nejbližší plnou flašku, kterou uviděla a vytratila se z nebelvírské věže.

Chvíli se toulala prázdnými chodbami hradu a sem tam si přihnula z lahve. Zjistila, že v té rychlosti vzala svůj oblíbený rum, ale stejně raději nepila moc rychle. Nechtěla se opít, jenom dostat do nálady. V tom tichu, kdy bylo slyšet jenom praskání ohně pochodní, přemýšlela o svých milencích. S kým půjde dnes? Harryho a Rona měla naposledy. Chtělo by to změnu. Třeba Neville se docela zlepšil. Baví ji to s ním, i když moc nevydrží.

S podobnými myšlenkami došla až ke sklepení. Z hlubin hradu se ozýval podobný hluk, jaký byl i nahoře. Zmijozelští měli stejný nápad a uspořádali pořádnou party. Vlezla si do výklenku ve stěně a jen tak nechala plynout myšlenky, kam chtěly. Samozřejmě občas nezapomněla na nezbytný lok hnědé tekutiny. Po chvíli ale začala mít nepříjemný pocit, že ji někdo sleduje. A už hezkou chvilku. Rozhlédla se kolem, ale nikoho neviděla. Že by kluci pod neviditelným pláštěm? Blbost, ti by ji nesledovali, ale přisedli by si. Začala být trochu nervózní. Zvedla se ze svého místa a vydala se do vstupní síně. Věděla, že se brána na noc zavírá, ale přes to ji zkusila otevřít.

„Alohomora,“ zašeptala a zamířila svou hůlku na dveře a ony se opravdu s cvaknutím otevřely. Vyšla ven na čerstvý vzduch a chvíli se kochala pohledem na zářící hvězdy.

„Kdopak se to tady toulá?“ zasyčelo jí z ničeho, nic za hlavou. Lekla se, nadskočila a upustila láhev na zem. Sklo zařinčelo a rozletělo se všemi směry. Rum se rozlil všude okolo.

„A ještě tady chlastá,“ rozesmál se, „reparo!“

„Malfoyi! Strašně jsi mě vyděsil,“ vynadala mu, když jí podával láhev.

„Nemáš čisté svědomí,“ posmíval se jí.

„Sledoval jsi mě už od sklepení! Nevěděla jsem, kdo za mnou jde,“ bránila se a vzpurně nakrčila obočí.

„Čekala jsi nějakého násilníka a únosce panen?“ posmíval se jí.

„Toho bych se JÁ bát nemusela,“ ušklíbla se a sešla schody od vstupní brány. Zamířila na trávník a k jezeru.

„No, když myslíš,“ nějak lehce rezignoval. Podívala se na něj pozorněji a zjistila, že je trochu zrůžovělý a nejde úplně jistě. Když se na ni podíval, tak se mu leskly oči.

„Chlapeček pil?“ zeptala se ho rádoby mateřsky. Buď není na alkohol zvyklý, nebo toho musel do sebe dostat docela dost. Dobře se ovládal, ale bylo vidět, že má problémy.

„Nijak extra,“ hájil se.

Podala mu flašku a on si loknul.

Zvláštní, jak se najednou snesou. Třeba po ní touží stejně, jako by ona chtěla jeho. No, ještě uvidíme…

Další kapitoly: http://capriolina.blog.cz/