Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 773 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Kobrynovy dcery od Astoreth
[Komentáře - 2] Tisk Kapitola nebo Povídka
Velikost písma +
Autorská poznámka:
Děkuji kju za betaread a za to, že mne při psaní téhle povídky držela za ruku a vedla. Nikdo nedokáže povzbudit tak, jako ona.

Při procházení mudlovských kronik jsem nalezla nám, výzkumníkům Budečské školy, známý mýtus o třech dcerách Krokových. Tato pověst je mezi lidmi šířena a prezentována tak, jak ji vidí mudlové, podle Kosmase a Václava Hájka z Libočan. Proto jsem se rozhodla podělit se o starodávný příběh, tak, jak se vypráví z generace na generaci mezi českými kouzelníky. Příběh o sestrách je součástí dějin Druidské školy vysoké magie v Budči.Každý kouzelník se musí zarazit, když čte, jak jejich moc, a magii vůbec, viděli mudlovští kronikáři, kteří keltský původ Kobryna a jeho dcer naprosto popřeli a přiřkli jim původ slovanský.

Podle Kosmase:

Z nich nejstarší se jmenovala Kazi (Kaisa), jež Medeji z Kolchidy nic nezadala v znalosti bylin a věšteb ani Asklepiovi v lékařském umění, poněvadž často způsobila, že se Sudičky vzdaly své práce, konce nemající, a přiměla kouzlem i osud, by její vůlí se řídil.
Cti hodná byla i Tetka (Teita), co do věku byla však druhá, žena to jemného citu, a bez muže svobodně žila.
Ta vystavěla a svým jménem nazvala hrad Tetín, polohou velmi pevný, na vrcholu strmé skály u řeky Mže. A navedla hloupý a nerozumný lid, aby se klaněl vílám, jež vládnou horami, lesy a stromy, a ctil je; zavedla též celou pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům; a tak dosud mnozí vesničané jsou jako pohané: jeden ctí prameny aneb ohně, jiný se klaní hájům, stromům nebo kamenům, jiný oběti vzdává vrchům nebo pahorkům, jiný se modlí k hluchým a němým bůžkům, jež si sám udělal, a prosí je, aby ochraňovali jeho dům i jeho samého.
Třetí, věkem nejmladší, ale moudrostí nejstarší, nazývala se Libuše; ta vystavěla též hrad tehdy nejmocnější u lesa, jenž se táhne ke vsi Zbečnu, a podle svého jména jej nazvala Libušín. Byla mezi ženami přímo jedinečnou ženou, v úvaze prozřetelná, v řeči rázná, tělem cudná, v mravech ušlechtilá, nikomu nezadala v rozhodování pří lidu, ke každému byla vlídná, ba spíše líbezná, ženského pohlaví ozdoba a sláva, dávajíc rozkazy prozřetelné, jako by byla mužem. Ale poněvadž nikdo není úplně blažen, žena tak znamenitá i chvály hodná – ach, nešťastného osudu lidského! – byla prorokyně. A poněvadž lidu pravdivě předpovídala mnoho budoucích věcí, celý ten kmen sešel se po smrti jejího otce k obecné radě a ustanovil ji sobě za soudce.





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.