„Dále,“ řekl Brumbál a vstal, když do jeho kanceláře vešly čtyři dívky. A nebyly to ledajaké dívky, nýbrž Dívky, TY Dívky se všemi pozitivy, které toto slovo naznačovalo a i některými navíc.
Brumbál mohl sice jako ředitel zůstat sedět za stolem, když k němu přišly studentky, ale u těchto dívek si to nemohl dovolit a tak rychle oběhl stůl a každou z nich dojatě objal.
„Děkuji, děkuji že jste přišly,“ říkal se slzami v očích, protože tyto dívky samozřejmě měly autoritu, právo, styl a byly naprosto cool, takže nemusely přijít do ředitelovy kanceláře, když si je k sobě pozval.
„Nudily jsme se, tak jsme si řekly, že se půjdeme podívat, co chceš, říďo,“ řekla první z nich. Jmenovala se Candy Sweet a její jméno lahodilo uším jako ruský kaviár lahodil chuťovým buňkám aristokrata. Patřila do Mrzimoru a její sladké vystupování, sladký úsměv, sladká píle, sladké znalosti a sladká dochvilnost vyvolaly takovou sladkost, že všichni profesoři jí sladce dávali nejlepší známky a všichni studenti kolem ní dostali cukrovku.
„Ale moc dlouho nás nezdržuj, dědku, protože se už nudíme,“ řekla druhá z nich.
Brumbál na toho „dědka“ nijak nereagoval. Koneckonců, i kdyby se zlobil na někoho jako byla Lilian Elbereth Asmodiel, tak by ničeho nedosáhl, ona by ho rozhodně a autoritativně označila za „blbce“ a tím by mu neposkytla prostor pro jakékoliv další argumenty. Navíc ona byla natolik úžasná, že všichni studenti ze Zmijozelu, ze kterého pocházela, byly schopni pro ni udělat první i poslední a nadšeně ji obletovali. I Draco Malfoy si oblékl růžová tanga, polil se banánovým jogurtem a mňoukal ve snaze vyloudit její přízeň.
„Nebojte, mám pro vás dobré zprávy,“ ujistil je Brumbál.
„Tak nám je už řekni! Co si vůbec myslíš?!“ řekla třetí z nich netrpělivě a aby dodala svým argumentům na váze, rozhodně si dupla. Jmenovala se Mariana Sunflower z Havraspáru. Chovala se velmi dospěle a vyrovnaně a proto jí bylo dovoleno už ve třinácti přejít do šestého ročníku. „Tvoje blbý úvodní řeči nás nezajímaj!“
„Správně! Řekni nám to, Brumbí!“ řekla čtvrtá z nich a Brumbál mimoděk zněžněl. Ona jediná mu říkala Brumbí. Jméno oné dívky znělo Afrodia Cassandra Darkrose a Brumbál opět žasl nad její krásou. Jemné blond vlasy jí sahaly až ke kotníkům, její oči zářily jako dvojice supernov. Na sobě měla rifle ze kterých vzadu cudně vykukovala tanga a tílko končící elegantně nad pupíkem. Patřila do Nebelvíru a kvůli její kráse Harry dočista zapomněl na Ginny, Ron zapomněl na Hermionu a Hermiona zapomněla na svoji sexuální orientaci.
„Pozval jsem si vás sem, protože jste nejpilnější, nejpracovitější, nejoblíbenější, nejduchaplnější, nejchytřejší, nejvýraznější, nejšikovnější, nejpohotovější, nejslušnější, nejochotnější, nejdospělejší, nejvnímavější, nejvynalézavější a nejschopnější,“ řekl Brumbál stručně. „Vaše krása s tím nemá nic dělat,“ dodal spěšně. „A jako odměnu, za váš dvousetprocentní výkon dostanete speciální cenu bradavické školy. Jednodenní zájezd na pláž s profesorem Snapem.“
„Na pláži!“ vydechna Candy nadšeně. „Se Snapem!“
„Proč jen na den? To vám za víc nestojíme?“ zeptala se Mariana.
„Dobrá, tak tedy alespoň den,“ opravil se Brumbál. „Asi tam ale budete déle.“
„Jen asi?“ zeptala se Afrodia a zakoulela očima.
„Dobrá, určitě tam budete více než den,“ ujistil ji Brumbál.
„To bude skvělé,“ řekla Lilian. „Na pláži se Snapem. To je super cool nářez! To bude fakt vodvaz. Snape má určitě radost, že s náma pojede na pláž, co?“
„To má,“ souhlasil Brumbál. „A já také. Všichni jsme za vás moc rádi, že jedete na pláž s profesorem Snapem.“
6. června 1944
Pláž Omaha, sektor Easy Red
„Snapíčku, už budeme na té pláži?“ zeptala se Afrodia. „Mě už to na téhle lodi nebaví!“
„Jo, mě taky ne!“ přidala se Mariana a dupla si. „Já čekala, že to bude jachta a ne tohle!“
„Na pláži budete již brzy,“ řekl Snape klidně a s rostoucím očekáváním pozoroval blížící se pláž. „Za dvacet sekund, abych byl přesný. Jakmile zastavíme, opusťte člun rychle.“
„Já si ho opustím jak budu chtít, tak si nevyskakuj!“ řekla Lilian Elbereth Asmondiel rozhodně.
Po dvaceti sekundách zastavili u pobřeží a Snape spustil poklop na přídi. „Tak běžte ven!“
„Já nikam…“ začala Lilian, ale to ji už salva z německého kulometu rozmašírovala hlavu a její tři kamarádky byly pocákány krví a úlomky lebeční kosti. Překvapivě žádná nebyla potřísněna kusy mozku.
Zbývající tři Dívky vyběhly na pláž, kde pobíhalo několik tisíc mladých mužů v uniformách. Afrodiu rozladilo, že žádný z nich jí nevěnoval pozornost, neobdivoval její krásu a intelekt a místo toho všichni běželi směrem k nějakým ošklivým betonovým domečkům. Chtěla na ně zavolat, ale přes všechnu tu střelbu, výbuchy a křik ji nejspíš neslyšeli.
„Na téhle pláží se mi nelíbí!“ zaječela Mariana a dospěle si dupla. „A proč Snape nemá plavky?!“
Salva z minometu dopadla blízko nich a výbuch utrhl Afrodie obě nohy. Její srdce ztuhlo při zjištění, že její fyzická dokonalost už není třísetprocentní a z toho zděšení ji vyskočilo z těla a začalo si hledat jinou dokonalou majitelku.
„Buďte ticho! Je tu hroznej rámus!“ křičela Candy hláskem tak slaďoučkým, že i nepřátelské kulky zjihly.
Ale i zjihlé kulky můžou nadělat škodu, jak se Candy sama přesvědčila, když jí salva z kulometu rozpárala břicho a její střeva se rozletěla po širém okolí.
Mariana to celé pozorovala a svým vyspělým zrakem to zhodnotila. „To ne. Ne ne ne ne a ne!“ Dupla si. „Nechte toho, já chci Snapea v plavkách, najděte si jinou pláž!“
Německý voják v minometném hnízdě spatřil dupající dívku a překvapením vytřeštil oči. To bylo něco dokonalého. Dokonalost sama. To, co viděl, bylo ztělesnění dokonalosti. To byla TA Dokonalost.
Opravdu, takhle dokonalý cíl se málokdy vidí, pomyslel si a vystřelil z minometu.
Projektil dopadl Marianě k nohám a dokonalost se rozletěla na milion kousků.
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 771 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ