„A tady budete bydlet,“ otevřela profesorka McGonagallová dveře.
Nový vyučující vstoupil za ní, rozhlížel se. Místnost byla prostorná, ale poněkud prázdná, vypadala velice nezabydleně. Ložnici dělil od denní části jeden schod a nízké zábradlíčko.
„Do koupelny se jde tudy,“ ukázala McGonagallová na dveře na druhé straně místnosti, „a tady odtud máte krásný výhled na bradavický hřbitov.“
„Aha, děkuji.“ Nový vyučující přešel přes pokoj, aby se mohl podívat z okna. Viděl řadu náhrobních kamenů a... „Ehm... Profesorko McGonagallová...“
„Ano, profesore Entwhistle?“
„Co přesně je tohle?“
„Hm?“ Profesorka McGonagallová přešla k němu a postavila se vedle něj, její podpatky hlasitě zaklapaly na kamenných dlaždicích. Vyhlédla z okna. „Aha, tohle. To je profesor Snape. Učí lektvary a obranu proti černé magii na úrovni OVCE.“
„To že je Severus Snape? Zachránce Zmijozelu?“
McGonagallová si nového učitele nepřívětivě přeměřila pohledem. „Chápu, že je Severus o několik let mladší než vy, ale jistě jste o něm už slyšel.“
„Ale samozřejmě že jsem o něm slyšel! Který kouzelník o něm neslyšel! Jsem pouze překvapen... víte, očekával jsem, že bude... co přesně že to tam venku dělá?“
„Co asi, copak nevidíte? Tančí na hrobě Toma Raddlea.“
Entwhistleovi chvíli trvalo, než zjistil, že kouká s otevřenou pusou a že to asi bude to, čím si vysloužil ředitelčin pochybovačný pohled. Další chvilku mu trvalo, než si utřídil myšlenky. „Tančí... na hrobě Vy-Víte-Koho?“
„Ale prosím vás, profesore Entwhistle. Každý přece může vyslovit Raddleovo jméno. Vy jste zapomněl?“
„Ano, ano, samozřejmě,“ přešel Entwhistle tu připomínku mávnutím ruky. „Ale proč profesor Snape tančí na hrobě Vy-... na Raddleově hrobě?“
„Je to jeho způsob oslavy Porážky Temného pána. Copak vaše rodina neslaví Den PTp? Nechodíte třeba na famfrpálový zápas, na Pohár Pottera a Weasleyho? Nepálíte obrázky Malfoyových?“
„Ale jistě že slavíme, paní profesorko!“ vykřikl Entwhistle. „Vždy kupuji knihu ve prospěch Literárního skřítčího spolku Hermiony Grangerové. Ale... tančit na hrobě?“
„Severus se s těmito událostmi odjakživa vyrovnával poněkud... neobvyklým způsobem.“
„Aha, to ano.“ Entwhistle se znovu podíval z okna. „Co to má prosím na hlavě?“
McGonagallová krátce vyhlédla ven. „Tuším, že tomu říká sombrero.“
„A to, co drží v rukou, budou nejspíše maracas.“
„Ano.“
„A ta kapela? S těmi zvláštními nástroji?“
McGonagallová pokrčila rameny. „Myslím, že těm říká mariachi. Dostal je sem pomocí transatlantického přenášedla ze Severní Ameriky. Nebo to byla Jižní Amerika? Nikdy si to pořádně nepamatuju. Prostě tam odtud,“ mávla neurčitě rukou směrem k západu.
„Aha.“
Profesor Entwhistle nedokázal vymyslet žádnou jinou odpověď. Předpokládal, že jelikož měl proslulý Severus Snape, Zachránce Zmijozelu, Protektor Pottera a Překvapivý Hrdina v Černém, ve válce proti Raddleovi tak zásadní úlohu, má zřejmě i plné právo oslavit Den PTp naprosto podle vlastního uvážení. Entwhistle sám sice dával přednost tomu, koupit si knihu a číst si ji ve světle hořící fotografie Malfoyových, ale de gustibus...
„Tak pojďte,“ ozvala se ostře McGonagallová a odtrhla Entwhistlea od pohledu na Severa Snapea tančícího na hrobě. „Ukážu vám sborovnu.“
________________________