Je to hezké!Na to,jak těžké je to téma je to velmi povedené...dala jsem ti 4 hvězdičky

Když já tomu nerozumim. Teda pochopitelně rozumim tomu, že je to nějaký tok myšlenek, ale úplně se v něm ztrácím a nevidím souvislosti. Až to budeš rozpracovávat, nemohla bys k tomu přihodit i nějaký děj?

Doufám, že Birute bude překvapená, že tuto povídku komentuju=))Jak píše Rael, je to povídka, která není o ději, ale o pocitech, a ty se mi také čtou nejlépe. Ovšem, řekla bych, že tyto pocity jsou trochu neuměle zpracovány (skoro jako všechny mé povídky...i když tak hrozně asi ne) . Možná je to tím, že se dnes do toho nemůžu tak vcítit, ale přijde mi, že by mohly být zpracovány ještě lépe. Pochopila jsem snad, co přesně jsi tím myslela, ale...něco tomu chybí.

Shořel, nikoliv schořel.

Chtěla bych ti poradit, aby sis jako námět první povídky radši vybrala něco, s čím máš vlastní zkušenost, takže si dovedeš představit, co asi hrdina  v takové situaci prožívá. Výčitky svědomí po zradě, to je jedno z nejtěžších témat vůbec, o tom by i ledasjaký nositel Nobelovy ceny věděl své. Zkus něco méně náročného a držím palce, ať se dílo podaří