Možná si vzpomeneš na můj komentář k Jednomu velkému přání.Sirius je moje oblíbená postava a ty se mu dost věnuješ a umíš s nim pracovat.Äčkoliv sou obě povídky v délce dost protikladný tak kvalitou se skoro dotýkaj.Hodně se my líbilo jak si to ukončila zrovna ve chvíli kdy Sirius utek. hodně smutný ale silnější než knihy.přečet sem to JEDNIN DECHEM!Nesklamala si četl sem i ¨Neslibuj a taky síla.Tvůj fanošek
Odpověď autora: Ahoj, samozřejmě že si vzpomínám :-) Jsem moc ráda, že se ti i Bez tatínka? líbilo. On, Sirius, je i má oblíbená postava, takže o něm ráda píšu. Nebo spíše psala jsem. Bavilo mě přemýšlet, co bych do života mohla vnést, ještě trochu více než JKR ^^
Vážně krásný
Strašně se mi to líbilo. Byla jsem napnutá od začátku až do konce.
Strašně se mi to líbilo. Byla jsem napnutá od začátku až do konce.
Tak tohle byla úžasný povídka a te konec byl neuvěřitelnej. vzala jsi tu povídku z jinýho hlediska než ostatní. No myslím, že 5 hvězdiček je optimálních. Možná jsi do toho mohla zapojit rozhovor se Siriusem.
Bylo to fakt nádherný, dojemný, málem sem se rozbrečela... Sice miluju happyendy a sice nechápu jak to, ale smutný povídky mi přijdou vždycky nádherný... Tahle patří k nim... Takže není co dodat, můžu ti maximálně tak složit poklonu!!!
Takže kdo je teda její otec?
Nechápu to
blbost
Pěká povídka,moc se mi líbila...aji sem si u ni poplakala,taky mi umrel braska na raakovinu
Panebože, tak tento príbeh si zapisojem medzi svoje najoblubenejšie a zároveň najdojímavejšie fanarty, píšeš veľmi krásne, a bolo to veľmi smutné, ale aj tak, to dievčatko, nech už si ju stvorila podla hocikoho, muselo byt veľmi silné, bystré a vnímavé, bola omnoho silnejšie ako veľmi veľa ľudí, somnou medzi nimi. Je to prenádherné, Ďakujem za krásny umelecký zážitok.
páni.... nechci se přiznat, ale fakt jsem se ozbrečela.... moc pěkné...
Bylo to krásné, dojemné a krásné...
To bylo nádherné, smutné , ale velice pěkne.
Ach jo, proč se vždycky na tom konci rozbrečím?
Odpověď autora: Abych se přiznala, když jsem to psala, taky mi nebylo moc do zpěvu... Asi to bude tím, že jsem k Isabel "přirostala". Možná se tobě stalo něco podobného... :-)
Nechceš napsat nějaké povídky o Pobertech?
Tohle, jak už říkám snad po sté, protože to čtu podruhé je naprosto geniální. Opravdu!
Škoda, že neumím psát tak dobře jako ty.
Odpověď autora: Neboj, to chce jen trochu cviku a budeš psát ještě lépe! Jen se člověk musí vypsat... :-) A něco dalšího o Pobertech? No, nevím, záleží na tom, jestli mě něco napadne... ;-) Uvidíme.
Tohle je ta nejkrásnější a nejdojemnějšíovídka jakoujsem kdy četla!
Dekuji
Odpověď autora: Není zač :-)
Je to fakt moc pěkný!!! Musím se přiznat, že když jsem dočetla tu poslední kapitolu, asi půl hodiny jsem bulela. Navíc je to opravdu moc hezký příběh. A to dokonce nemám ani moc ty vyprávění ráda. Opravdu od tebe jsou ty nejhezčí povídky, ale jen tahle mě rozbrečela...:D
Pěkný. A smutný.
tak to se ti hodne povedlo je to nadherny!